|
|
Křehkost jako aktuální ošetřovatelský problém
ŽÁKOVÁ, Jaroslava
Úvod: Na křehkost v rámci geriatrie je ve světě stále častěji než v České republice pohlíženo jako na aktuální problematiku a je v této souvislosti také zmiňována. Můžeme říci, že v České republice se tato problematika stále rozvíjí, aktualizuje a hledá si místo v ošetřovatelství jako takovém. Cíl: Předkládaná bakalářská práce měla za cíl zjistit, zda je v současném geriatrickém ošetřovatelství křehkost vnímána jako aktuální problematika. Dále jsme se zaměřili na geriatrické ošetřovatelství a specifika ošetřovatelské péče v tomto odvětí; na to, jaké je povědomí zdravotního personálu na oddělení následné péče o geriatrické křehkosti a jakým způsobem v rámci ošetřovatelské péče aplikuje získané znalosti v praxi. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení stanoveného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření provedenou technikou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami na oddělení následné péče. Základem tohoto rozhovoru bylo 24 otevřených otázek, které byly předem stanoveny a jsou doloženy v přílohách (příloha 1) této bakalářské práce. Během rozhovoru byly tyto otázky dle potřeby rozšířeny o doplňující otázky. Rozhovory byly vedeny s deseti všeobecnými sestrami na oddělení následné péče jedné nejmenované jihočeské nemocnice. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí otevřeného kódování tužka-papír a jednotlivé informace z rozhovorů byly rozčleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Výsledky nám poskytují ucelený pohled na oblast ošetřovatelské péče na oddělení následné péče v rámci geriatrického ošetřovatelství, využití znalostí sester o geriatrické křehkosti v rámci praxe a na skutečnost, zda sestry vnímají pojmy jako geriatrický pacient, geriatrické syndromy a již zmíněná geriatrická křehkost. Bylo zjištěno, že některé oslovené sestry na oddělení následné péče jedné nejmenované jihočeské nemocnice některé ze zmíněných pojmů nikdy neslyšely ani je v rámci praxe nezaregistrovaly. Jiné dotazované sestry uvádějí, že tyto pojmy slyšely pouze v rámci studia na vysoké škole, jinak se též shodují, že je v rámci praxe nezaregistrovaly. Všechny sestry ale dokázaly pojmy geriatrický pacient, geriatrické syndromy a geriatrická křehkost popsat na základě svých zkušeností a vědomostí, velmi přesně a výstižně je charakterizovaly. Dále bylo prokázáno, že si uvědomují křehkost během péče o pacienta a dokáží své poznatky aplikovat v ošetřovatelské péči. Závěr a využití pro praxi: Výsledky této předkládané bakalářské práce budou sloužit jako předloha pro vzdělávací seminář.
|
|
|
Život klientů Domova se zvláštním režimem a jejich aktivizace
Kolářová, Kristýna ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
V diplomové práce s názvem Život klientů Domova se zvláštní režimem a jejich aktivizace se zabývám problematikou spojenou s aktivizačními programy pro seniory a jejich efektivitou. Použití průzkumných otázek pomocí kazuistik klientek umožňuje náhled do jejich každodenního programu a do jejich volného času, který se může využít k aktivizaci. Cílem tohoto průzkumu je snaha o rozšíření možností k rozvoji stávající ale i budoucí aktivizace. Práce se zabývá také různými typy terapií (arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, atd.), které jsou vhodné pro použití v Domově se zvláštním režimem. V práci se také zaměřuji na aktivizační pracovníky, kterým by měla být poskytnuta motivace pro práci s klienty. Z důvodu covidové krize jsem byla nucena se zaměřit pouze na Domov se zvláštním režimem, v rámci CSOP Prahy 15. Praktická část se věnuje průzkumu, který má za cíl zjistit kvalitu dosavadní aktivizace a zaměřit se na zlepšení budoucích aktivizačních programů. Výsledky průzkumu ukazují, že klientky Domova jsou se stávající aktivizací spokojené, i když jsou zde nějaké výhrady ze strany respondentek, které se díky průzkumu a odpovědí z průzkumných otázek ukázaly, že je zde prostor tyto nerovnosti začít řešit.
|
|
|
Nutriční a funkční stav klientů žijících v domovech pro seniory
Dvořáková, Tereza ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Mádlová, Pavla (oponent)
Cíle práce: Cílem této průřezové studie bylo zhodnocení nutričního stavu a fyzické zdatnosti osob starších 65 let žijících v domově pro seniory a jako hlavní výzkumnou otázku posoudit, zda existuje korelace mezi porušeným výživovým stavem a zhoršenou fyzickou zdatností seniorů. Dále otestovat, zda má nechtěný váhový úbytek v horizontu 3 měsíců vliv na zhoršené výsledky ve standardizovaném testu fyzické zdatnosti seniorů (SPPB) a na sílu stisku ruky (Handgrip test). A nakonec ověřit, zda lze z optimálního BMI pro seniorský věk usuzovat dobrou fyzickou zdatnost a považovat ho tak za protektivní faktor v případě stařecké křehkosti - funkčního stavu. Metody: Výzkumné šetření bylo zpracováno kvantitativní metodou s vyšetřováním respondentů jako technikou sběru dat. Ke zpracování praktické části a zodpovězení výzkumných otázek byly využity výstupy z testování nutričního stavu (BMI, stavu výživy dle MNA-FF, SMI) a funkčního hodnocení (dynamometrie, SPPB baterie). Výsledky těchto proměnných diagnostikovaly seniory v normě, v riziku a s patologií. Výsledky: Výsledný soubor výzkumného šetření tvořilo celkem 40 seniorů, z nichž bylo 29 žen (72,5 %) a 11 mužů (27,5 %). Normální výživový stav byl zjištěn u většiny zúčastněných - 67,5 %, riziko podvýživy u 22,5 % a podvýživa u 10 %, zatímco dobrou fyzickou...
|
|
|
Výživa v geriatrické paliativní péči
Vodičková, Věra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Závadová, Irena (oponent)
- 1 - Abstrakt Geriatrická paliativní péče integruje dva medicínské obory, tedy geriatrii, zaměřenou na diagnostiku a léčbu onemocnění specificky se vyskytujících u starší populace a paliativní péči, která představuje komplexní, aktivní a kvalifikovaný přístup, zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy trpí život ohrožujícím onemocněním. Paliativní péče je realizována prostřednictvím multidisciplinárních týmů a nutriční specialista je jednou z odborností, která má v péči o křehké geriatrické pacienty velmi významnou roli, i když jeho pozice v týmech ještě stále není pevně ukotvena. Práce je tedy určena právě nutričním specialistům, klade si za cíl uvést je do problematiky geriatrické paliativní péče a pomoci jim ke komplexnímu vnímání pacienta a aplikaci paliativního přístupu v nutriční péči. Podrobně se také věnuje anorexii a dysfagii, tedy dvěma z častých a zásadních symptomů, se kterými se u křehkých geriatrických pacientů setkáváme a na jejichž řešení se mohou nutriční specialisté nejvýrazněji podílet. Práce by měla pomoci také dalším odborníkům, kteří se uplatňují v poskytování paliativní péče, k pochopení role nutričního specialisty a jeho efektivnímu využití ve prospěch kvality života pacienta. Empirická část popisuje formou kazuistiky průběh téměř roční péče...
|
|
|
Posouzení výživového stavu v komplexní diagnostice a managementu geriatrické křehkosti
Klbíková, Tereza ; Topinková, Eva (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Cíle práce: Cílem této neintervenční observační studie bylo zjistit prevalenci křehkosti v souboru 200 geriatrických pacientů a její korelaci a závislost ve vztahu k nutričnímu stavu. Též zhodnotit vzájemné korelace mezi jednotlivými položkami testových baterií MNA - SF a SPPB a určit, zda má hmotnostní úbytek vztah ke zhoršeným výsledkům v hodnocení geriatrické křehkosti. Dále zhodnotit, zda kognitivní funkce ovlivňují nutriční stav a zároveň zda nutriční stav ovlivňuje soběstačnost probandů zkoumaného souboru. Metody: Jako data k této diplomové práci byly využity výsledky standardně vy-užívaných testů v rámci komplexního geriatrického hodnocení (Comprehensive Geriatric, Assessment, CGA) Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK, které zahrnují posouzení soběstačnosti (ADL) a fyzické zdatnosti (SPPB), poznávacích a kognitivních funkcí (MMSE) a posouzení stavu výživy (MNA - SF). U pacientů byla též zjišťována tělesná hmotnost, výška a BMI. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 200 pacientů, z nichž 46 (23 %) bylo mužů a 154 žen (77 %). Geriatrická křehkost byla diagnostikována u 59,5 % pacientů, 29,5 % pacientů bylo klasifikováno jako "pre-frailty" (v riziku rozvoje křehkosti) a 19 % mělo dobrou fyzickou zdatnost. Podvyživených pacientů v tomto souboru bylo 15,5 %, v riziku podvýživy 37,5 % a v dobrém...
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí
ŠINDELÁŘOVÁ, Renata
Bakalářská práce s názvem Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí je prací teoretickou, která se snaží zachytit a popsat co nejvíce informací o geriatrické křehkosti a specifikách ošetřovatelské péče o chátrající geriatrické pacienty. Geriatrická křehkost významným způsobem ovlivňuje kvalitu života seniorů, kteří se v současné době dožívají vysokého věku. Protože populace stárne a geriatrických pacientů přibývá a přibývat bude i nadále, začala se i geriatrie a gerontologie ve svých výzkumech věnovat geriatrické křehkosti, která je nazývána ,,zlatým grálem" této medicíny, jejíž snahou a hlavním cílem je zachování co nejdelší psychické a fyzické aktivity seniorů a odvrácení institucionalizace geriatrického pacienta a to především vhodnými intervencemi v rámci poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Cílem velkého snažení při zpracovávání této práce bylo zmapovat a zjistit všechny podrobnosti nejen o geriatrické křehkosti, ale také o oblastech, které ovlivňují vznik a rozvoj geriatrické křehkosti a tím i kvalitu života seniora. Geriatrická křehkost v současné době ještě nemá ustálenou definici a prozatím není známo, zdali se jedná o syndrom, symptom či lékařskou diagnózu. Involuce doprovázející a významně ovlivňující život člověka způsobuje přirozené biologické zestárnutí organismu, jež se projevuje snížením nebo až ztrátou funkčních rezerv jedince. Pokud jsou tyto funkční rezervy ještě ovlivňovány vnitřními faktory, např. multimorbiditou či nežádoucími účinky léků, nebo faktory vnějšími, mezi které patří malnutrice, sarkopénie, kognitivní deficit, inaktivita, instabilita, ale také osamělost, nepřiměřená zátěž, nevhodné bydlení a nedostatečný finanční příjem, dochází k rozvoji ,,spirály chátrání", jež směřuje k disabilitě, imobilitě a ohrožení života seniora. Je nutné dodat, že senior s geriatrickou křehkostí nemusí být vždy nemocen, ale přesto chátrá. Snahou této práce je přiblížení významu a vlivu ,,geriatrické křehkosti" a ,,spirály chátrání" v životě seniorů, jež doposud nejsou v povědomí zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči seniorům (Kalvach, 2008). Geriatrická křehkost se vlivem své progresivity zhoršuje a navíc zapříčiňuje vznik dalších syndromů, z nichž nejzávažnějšími jsou imobilizační syndrom a terminální geriatrická deteriorizace s následnou smrtí. K diagnostikování geriatrické křehkosti u seniora je zapotřebí přítomnost tří základních znaků z celkových pěti. Jedná se o malnutrici, sarkopénii, subjektivně vnímanou únavu, sníženou úroveň mobility a svalovou slabost. Jak již bylo výše zmíněno, geriatrická křehkost je v současné době hlavním tématem geriatrické medicíny, gerontologů a geriatrů, a protože velkou mírou může přispět vhodnými intervencemi i poskytování ošetřovatelské péče, je mou snahou v této práci vymezit specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na oblasti, které vznik a rozvoj křehkosti významně ovlivňují. Jedná se především o výživu, rehabilitační ošetřovatelství a motivaci křehkých seniorů, ale podíl na vzniku křehkosti mohou mít i vzniklé dekubity, pády a úrazy pacientů, nevhodná komunikace s prvky ageizmu či poruchy spánku. Ze získaných informací plyne, že hlavními cíli ošetřovatelské péče u pacienta s geriatrickou křehkostí jsou rozjíst, rozchodit a zmotivovat pacienta. Snahou této práce není znevažovat současnou ošetřovatelskou péči o geriatrické pacienty, ale vysvětlit a podat informace o nutnosti většího zaměření ošetřovatelské péče na výše zmíněná rizika. Tak jako se přizpůsobuje geriatrická medicína stárnutí populace a geriatrické křehkosti, bude muset i ošetřovatelská péče zaznamenat určité změny. Pokud tato bakalářská práce obohatí povědomost sester a dalších členů multidisciplinárního týmu o problému geriatrické křehkosti, o specifikách ošetřovatelské péče o pacienty s geriatrickou křehkostí, o přístupu a motivaci těchto rizikových pacientů, pak splnila svůj cíl.
|
|
|
Geriatrická léčebná rehabilitace
BAUDYŠOVÁ, Petra
Cílem diplomové práce je na základě výzkumu uceleně zpracovat problematiku tak, aby se stala užitnou hodnotou pro rodinné příslušníky, kteří mají trvale či dočasně nesoběstačného seniora. V teoretické části jsem se zaměřila na zmapování vhodných rehabilitačních metod a technik během pobytu na traumatologickém oddělení, problematiku hospitalizovaného seniora, institucionálního zajištění následné rehabilitace v dostupných zdravotnických zařízeních, kompenzačními pomůckami a prevenci pádu. Výzkum jsem prováděla na základě skrytého přímého pozorování, rozhovoru a experimentu {--} využití znakové řeči v ergoterapii. Problémem hospitalizovaných seniorů je řešení následné péče o ně, nepřipravenost na stáří, nevyhovující bydlení pro bariéry, přidružená onemocnění, špatná adaptace při vybočení ze stereotypu (např. nutná změna kompenzačních pomůcek usnadňujících pohyb).
|
host ::
RSS.